Nahrazujeme již neexistující učební obor, aby zůstalo zachováno vzácné umění tradiční ruční výšivky

Prapory přežívají staletí právě díky precizní a zručné práci vyšívaček, které do něj přenáší grafické motivy osobitým uměleckým ztvárněním, jež si nezadá s malířskou tvorbou renesančních italských mistrů. Brněnská firma Alerion se specializuje na výrobu praporů a vlajek těmito starodávnými řemeslnými postupy a své vyšívačky si střeží jako oko v hlavě. Uchování tradice i původní podoby řemesla se stalo jejím posláním.

„Každý prapor na zakázku od nás je dokonale vyhotoven do posledního detailu a s nejvyšším možným podílem ruční práce. Používáme nejkvalitnější samety a speciální nitě, vyšívačky přenášejí motivy předlohy na prapor ručně, ručně vedou i jehlu s nití, stínují a vytváří složité motivy k dokonalosti. I proto mohou práce na praporu trvat několik měsíců, ovšem díky dodržení přesných původních postupů krok po kroku je výsledné dílo k nerozeznání od malířského plátna, spíše ho svým nezaměnitelným projevem a efektem výšivky předstihne. Našim zákazníkům se nebojíme poskytnout, v oboru jinak nevídanou, 20letou záruku,“ vysvětluje tvorbu vzniku praporu Tomáš Pokorný, majitel heraldické a umělecké výrobní firmy Alerion.

České Noterdamky uchovaly řemeslo ruční výšivky pro další generace

Tradice ruční výšivky, kterou ovládají zkušené vyšívačky firmy, je neodmyslitelně spojena s kongregací Chudých školských sester de Notre Dame (tzv. sester Notredamek), které začaly v českých zemích působit od poloviny devatenáctého století. Hlavní činnost této řehole s klášterními dílnami v Javorníku (okr. Jeseník) byla zaměřena na školství, kde kromě vyučování ve škole vedly řádové sestry i kurzy šití a vyšívání. A právě díky nim se v našich zemích zachovala unikátní tradice ruční výšivky, kterou se téměř zázrakem podařilo udržet i přes oboru nepříliš prospívající období komunismu. Několik posledních absolventek tohoto mimořádně náročného, ale krásného řemesla, zde úspěšně ukončilo své vzdělání v polovině 80. let 20. století. Některé z nich se ke svému poslání vrátily na konci devadesátých let a pracují v dílnách Alerionu dodnes. Zde toto řemeslo po desítkách let praxe ve výrobě slavnostních vyšívaných praporů, znaků, erbů a stuh, hrdě a s láskou předávají dalším generacím mladých a talentovaných vyšívaček, šablonérek a švadlen.

„Většina našich hlavních vyšívaček má Výuční list umělecké vyšívačky z 80. let minulého století právě z této klášterní školy. Tyto dámy byly jedny z posledních, kterým bylo umění předáno. A my jsme stanuly před nelehkým úkolem tradici uchovat, neboť v současné době žádný podobný učební obor neexistuje,“ vysvětluje majitel firmy Alerion Tomáš Pokorný. „Rozhodli jsme se proto založit vlastní školicí program a nově už vyšívačky učíme sami.“ 

Intenzivní výuka vyšívaček trvá celý rok

Práce v umělecko-řemeslné vyšívací dílně je krásná, ale také mimořádně náročná a jako předpoklad je k ní třeba nezbytné míry učenlivosti a vytrvalosti. Výuka probíhá v řemeslných dílnách firmy Alerion. „Novým adeptkám intenzivní formou po dobu 12 měsíců předávají mnohaleté zkušenosti naše nejlepší vyšívačky. K tomuto kroku jsme se rozhodli, neboť nám zcela chyběly vhodné uchazečky při stále se zvyšující poptávce po naší umělecko-řemeslné práci, a to nejen v České republice a na Slovensku, ale i v zahraničí. Zároveň nemůžeme toto řemeslo nechat vyhynout.“

Co by měla ideální adeptka splňovat?

Podmínkou je mimořádná zručnost, učenlivost, výtvarné nadání, cit a samozřejmě vytrvalost. „Nejedná se o lehké povolání, vyšívačka musí být talentovaná a trpělivá. Titěrná práce je takřka meditativní činností, kdy se dlouhé hodiny plně koncentruje na soustředěnou tvorbu,“ vysvětluje Tereza Kučerová, vedoucí výroby Alerionu.

„Některé konkurenční podniky se z podobných důvodů vydaly cestou zjednodušování grafických motivů, zmenšování podílu lidské práce a náhradou části práce automatizovanými vyšívacími stroji. Ty u nás rozhodně nenajdete. Náš přístup je zcela opačný. Chceme zachovat tradiční umělecko-řemeslnou výrobu v co nejčistší formě,“ dodává Tomáš Pokorný. „Celý proces vzniku praporu je sice nákladnější a trvá delší čas, ale výsledek předčí veškerá očekávání a je nenapodobitelný jakýmkoliv automatickým strojem.“

Finální výšivka je dokonale plastická a realistická

Vyšívačky využívají pokročilé vyšívací techniky, jako jsou např. malba jehlou s rozpichem i bez rozpichu, plná plošná výšivka, výšivka řetízkovým stehem či štepování a krumplování. Samotné statisíce až miliony stehů vytváří pomocí speciálních ručních vyšívacích strojů, jak moderních, tak více jak 100 let starých. „Vyšívačka vždy sama rozhoduje o kladu každého jednotlivého stehu svými zručnými pohyby a ručním posunem bubínku, včetně častého střídání barev vyšívacího hedvábí, které je zárukou originality, umělecké kvality a působivosti vyšívaného motivu.“ 

Uchování dlouholeté tradice vnímáme jako poslání

Vyšívané symboly se vyrábí podobně jako tradiční kroje i pro několik následujících generací. Vyjadřují a nesou hodnoty a odkaz pro další pokolení. „Šidit je a grafické motivy zjednodušovat je jako ubírat jim na kráse. Nahrazovat levným a méně trvanlivým zase významně snižuje jejich životnost a působivost. Jsme přesvědčeni, že náš přístup k práci je na našich výsledných dílech vidět a rozdíl pozná i laik na první pohled. Věříme, že právě proto se na nás obrací stále více nových zákazníků, kteří si přejí uchovat svoje poslání a odkaz v krásné formě po další stovky let,“ uzavírá Tomáš Pokorný.

Tajemná receptura inkoustu rotterdamských jeptišek

Inkoust, jímž vyšívačky přenášejí kontury motivů skrze ručně vypíchanou šablonu na prapor, má tajnou recepturu s unikátním složením ingrediencí, která se dochovala díky středověkým řádovým sestrám z jednoho kláštera v Rotterdamu. Ještě v 70. a 80. letech minulého století ji stihly zdejší řádové sestry předat několika málo učnicím, dnešním zkušeným vyšívačkám Alerionu. I ony tajemství na výrobu nenahraditelného barviva bedlivě střeží.  Právě s jeho pomocí mohou dokonale přenést tenké kontury na vlastní sametový materiál praporu, a to zcela bez rozpíjení. Tajný návod na jeho výrobu jednou předají svým následovnicím, které, stejně jako ony, svůj život zasvětí umělecké výšivce. Samotné složení nezná ani majitel firmy a s úsměvem dodává: „I díky tomu zůstane návod na jeho výrobu v rukách těch nejpovolanějších, které unikátním produktům vštěpují tu největší hodnotu.“ Nejedná se přitom o jediný střežený výrobní postup při výrobě vyšívaných symbolů. Takových existuje celá řada, ovšem k jejich poodhalení je třeba se stát důvěryhodnou součástí výrobního týmu a nechat se do jejich znalosti postupně zasvětit, stejně jako tomu docházelo z generace na generaci v minulosti.